Vitajte v mojom antikvariáte!

Chcete mať prehľad o najnovších prírastkoch? Zadajte svoju e-mailovú adresu do kolónky "Prírastky kníh na e-mail" v ľavom stĺpci a na váš e-mail príde maximálne jedna správa denne.

Alebo sa staňte členom stránky na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/ripakovantikvariat/
Vyberte si to, čo je Vašej duši najbližšie.

Ak sa Vám niečo zapáči, napíšte mi na
riporipo@gmail.com
Postup bude nasledujúci :

a.) uveďte tituly, o ktoré máte záujem
b.) uveďte Vašu adresu, prípadne telefón
c.) skontrolujem dostupnosť kníh a následne vám pošlem pokyny na platbu vopred. Na dobierku, po zlých skúsenostiach, neposielam.
d.) Dáte mi avízo o zrealizovaní platby.
e.) Po obdržaní platby na môj účet vám knihy do troch dní posielam

Jednoduché, však? )

ANTIKVÁRIUM (magyarul)

Ha Magyarországról van, és bármelyik könyv érdekelné, kérjük írjon a riporipo@gmail.com címre. A könyvek küldhetök postán. Ha átutazóban van Kassán, a megrendelt könyveket személyesen is átveheti.

nedeľa 17. júla 2016

SVAZKY ÚVAH A STUDIÍ 51-54

HEGER, LADISLAV - NĚMECKÝ JAZYK V EVROPĚ
Václav Petr, Praha, 1941
edícia Svazky úvah a studií (51)

KOŘÍNEK, JAN - EVROPAN MEZI MOHAMEDÁNY
Václav Petr, Praha, 1941
edícia Svazky úvah a studií (52)

BITNAR, VILÉM - INFERIORITA ČESKÉ LITERATURY KATOLICKÉ
Václav Petr, Praha, 1941
edícia Svazky úvah a studií (53)


PRAŽÁK, PŘEMYSL - NERUDA O HUDBĚ
Václav Petr, Praha, 1941
edícia Svazky úvah a studií (543)

jazykoveda
50 s.+36 s.+ 32 s.+36 s.čeština
hmotnosť: 234 g

tvrdá väzba (preväzba spolu s viacerými inými zväzkami)
stav: výborný

9,00 € DAROVANÉ

*H-6-6*





Ze skandinávských zemí zlepšilo se postavení francouzštiny a angličtiny na úkor němčiny jen ve Švédsku, a to zákony z let 1928 a 1933. Také v baltských státech se zhoršovalo postavení němčiny ve prospěch angličtiny a francouzštiny — ku podivu právě v posledním desítiletí.

Ve státech jižní Evropy, zvláště ve státech románských, měla francouzština pochopitelně vždy postavení privilegované. Jenom v Rumunsku, které doslalo po světové válce silnou menšinu německou, v Bulharsku a Jugoslávii zaujímala němčina ve školním plánu významnější místo, i když se nemohla měřiti s francouzštinou. Ale tu bylo možno v posledním desítiletí pozoroval tendenci k přeorientování od francouzštiny k němčině. Po událostech posledního roku tato tendence ovšem ještě zesílila a projevuje se také už prakticky. Podobný vývoj je pozorovat i v ostatních jižních státech, zvláště ve spřáteleném Španělsku generála Franca a ve spojenecké Itálii. Pozornost německému jazyku začalo věnovat sice už republikánské Španělsko, ale roku 1938 nastal obrat zásadní: němčina s italštinou se octla na prvém místě, a teprve na druhém francouzština s angličtinou. Němčina ovšem není stále ještě povinným předmětem na středních školách španělských, poněvadž žák má možnost volit si jako první cizí jazyk buď italštinu nebo němčinu, jako druhý cizí jazyk může si volit jeden ze zbývající dvojice. V Itálii ustupovala francouzština ve prospěch nejen němčiny, ale také, a to ve větší míře, ve prospěch angličtiny. V Portugalsku byla němčina zavedena na střední školu r. 1930.

V Řecku ovládala do r. 1930 cizojazyčné vzdělání úplně francouzština, ale od r. 1938 je provedena v zásadě rovnost mezi francouzštinou, němčinou a angličtinou; žák může si voliti jeden z těchto tří jazyků. Praktická rovnost nemohla býti provedena ovšem hned, poněvadž nebylo dosti školených učitelů němčiny. V Turecku zaujímá francouzština na střed. školách dosud privilegované postavení, ale v posledních letech byl i tu pozorovat odklon od tohoto jazyka směrem k angličtině a němčině. Postavení němčiny zde zvláště zesílilo; na nově zakládané vysoké školy povolávala turecká vláda většinou německé profesory: na vysokou zemědělskou školu v Ankaře bylo povoláno 14 německých profesorů, kteří přednášeli německy. Kromě toho byli zde přijímáni na vysoké školy němečtí profesoři-emigranti, většinou židé; na universitu v Cařihradě jich bylo jmenováno 40, a většina přednášela také jen německy. Mimo to posílali skoro všichni němečtí emigranti, židy z toho nevyjímajíc, své děti do německých škol. V Maďarsku, bývalém Československu a Polsku zaujímala němčina první místo mezi cizími jazyky hned po válce, jednak pro přímé sousedství a živý styk hospodářský, jednak proto, že ve všech posledních třech státech žila silná německá menšina. V Maďarsku a Československu mělo vyučování němčiny tradici z Rakousko-Uherska, v Polsku však v částech, odstoupených Ruskem, nastoupila němčina na místo ruštiny. Podle Thierfeldera znamená „Vývoj němčiny jako vyučovacího předmětu v Polsku zajisté nejdůležitější zisk, který mohl německý jazyk po světové válce zaznamenali.“ A byl to zisk nejen co do počtu hodin vyučovacích, ale i co do jejich kvality. Polské učebnice němčiny stály výše než naše jak po stránce metodiky jazykově-gramatické, tak také po stránce výběru látky literárně vlastivědné. Polští středoškolští germanisté, organisováni v deset pracovních skupin okrskových, scházeli se pravidelně k debatním schůzím o didaktických otázkách, na které zvali i zahraniční odborníky. Ve Varšavě měli zvláštní ústav s odbornou knihovnou a se sbírkou pomůcek pro vyučování němčině. Dozor nad vyučováním němčině nebyl byrokratický, nýbrž byl ...