ENGELMÜLLER, FERDINANDCESTY K MALÍŘSKÉMU UMĚNÍ
Borský a Šulc, Praha, 1947
prebaô Jaroslav Šváb
3. vydanie, 5.500 výtlačkov
výtvarné umenie
320 s., 79 obrazových príloh, čeština
hmotnosť: 755 g
tvrdá väzba s prebalom
stav: prebal poškodený, neúplný, kniha v dobrom satve
5,00 €
*konik* in **O1**
Malíř Ferdinand Engelmüller (* 22. XII. 1867 — + 29. IX. 1924) byl žákem Prof. Julia Mařáka na pražské malířské akademii. Patřil do slavné třídy Mařákových žáků, jeho druhy byli Slavíček, Lebeda, Kavan, Březina atd. Po ukončení studií přátelství obou umělců Mařáka a Engelmüllera se ještě prohloubilo. Již v r. 1891 získává Engelmüller na zemské jubilejní výstavě v Praze svým obrazem-olejem „Na mrtvém rameni Labe“ zájem uměleckých kruhů a další výstavy jeho prací v Krasoumné jednotě u Topičů jen potvrzují jeho vzestup umělecký a jest zahrnut přímo pochvalou kritiky. Jeho tvůrčí duch a stálá snaha jíti vpřed ho nutí i ke kulturní činnosti a v r. 1896 již spoluzakládá spolek výtv. umělců „Mánes“, jehož se stává prvním jednatelem. R. 1898 vystavuje triptych „Pastorale" na I. výstavě „Mánesa“, jímž sklízí opětně pochvalu i samotného básníka Hlaváčka, ale již rok na to překvapuje veřejnost na výstavě Jednoty výtvarných umělců 12 pastely polabské krajiny, kteréž obrazy nadchly významného znalce umění K. B. Madla k zajímavému posudku, když píše: „Mařákovi jistě by zasvítily oči, kdyby viděl toto pročištěné umění Engelmüllerovo, které navazuje tam, kde on byl nucen pře-stati.“ Engelmüller objevuje se pak v souhvězdí českých krajinářů na vynikajícím místě. Nejsou to jen olejomalby, jimiž uchvacuje, zavádí do českého krajinářství pastel svou osobitou a zdokonalenou technikou.
Jest malířem básníkem a jeho obrazy parků a romantických zákoutí inspirují Vrchlického k básním, které vydává s předmluvou Sv. Čecha v r. 1901 s reprodukcemi obrazů v publikaci „Balady a pohádky“. Maluje nato v cizině a vrátiv se zamilovává si Polabí, kreslí a maluje stráně, pole, tůně atd. Zvláště miluje stromy, která dovede malovati tak, jako málo umělců.
Svým uměním proniká i v cizině, kde vystavuje pravidelně a kritikou jest všeobecně přijat jako vynikající krajinář. Stává se slavným svými obrazy z Polabí, z jižních Čech i z Prahy. Jest jmenován členem pařížská Union Internationale des beaux arts, des lettres, des sciences et l’industrie. Jeho díla jsou zakupována galeriemi v Praze, Vídni, Mnichově a jinde.
